... protože by byla škoda ten můj rok nedokončit...
V listopadu jsem hlavně slavila narozeniny. Byla jsem na moc dobrém obědě a poprvé jsme si dali velké rodinné kafe v našem novém bydlení. Oficiálně jsem se totiž přestěhovala ke svému drahému do našeho upraveného prvního společného bydlení. V průběhu listopadu jsem se tedy ještě zabydlovala a zvykala si na Prahu. Popravdě, není to špatný, ale chybí mi pole a cesty a lesy a taková větší volnost a prostor, který pociťuju už kousek za Prahou. Ale prozatím se nám myslím bydlí moc dobře a nemůžu si stěžovat!
A já se aspoň můžu těšit na víkendy a návštěvy "mezi pole".
Byli jsme taky v divadle na úžasném představení Zkrocení zlé ženy hostujícího divadla Petra Bezruče v divadle V Dlouhé. Jestli na něj někde narazíte, moc doporučuju, bylo to dokonalý! Ještě hezčí pak byla noční procházka po nábřeží v mlhou zahalené Praze. Přiznávám, že jsem v tu chvíli byla z té krásy trošku naměkko;)
Jinak jsem v listopadu sháněla opět boty, tentokrát zimní, dosud nemám a musela jsem vybrakovat botník mamince drahé. A taky jsem si užívala školní radosti, jak jinak poslední dobou...
V prosinci byly Vánoce a od nich se odvíjela půlka prosincového dění, protože Vánoce nade vše miluju. Včetně trhů na Staromáku a nově objeveného stánku se svařákem, kde dostanete i perníček, mňam!
Byla jsem taky na nóbl firemním večírku v Martinickém paláci, kde jsem velmi důležitě korzovala se skleničkou vína v ruce a seznamovala se a seznamovala se. A až cestou domů jsem si všimla, že jsem vlastně docela dost opitá :) Taky jsme dělaly vaječný dárečkový likér, moc se nám povedl.
Z prosincových kulturních aktivit, pak doporučuji divadelní představení Ubu se baví v divadle Na Zábradlí, protože ikdyž jsem to absolutně nepochopila, zážitek byl veliký (muhehe)! Nechci prozrazovat víc, protože bych to zkazila těm, kteří by na to případně chtěli zajít. Počítejte se zajímavým pojetím scény, velikou absurditou všeho a tím, že to s králem Ubu nemá nic společného.
Poslední den prosince byl zvláštní a pro mě dost rychlý. Ale pamatuju si všechno! A ve škole došlo k velkým personálním změnám, takže se moje šance, že jednou opravdu dostuduju, zvyšují. Možná...
Prosinec byl fajn.
Jsem moc ráda, že se mi povedlo, ikdyž někdy dost opožděně, vypsat každý měsíc, co se kolem mě dělo, co mě zaujalo a taky jak jsem se cítila . Myslím, že i v roce 2013 budu pokračovat. Fotky byly pokaždé z mobilu, protože si myslím, že zachycují trošku jiné okamžiky než fotky z klasického foťáku. Takové které mě zaujmou právě teď a chci si je zapamatovat.
Leden 2013 mi zatím jen strašně rychle utekl a já zase nic nestíhám..
A jak se máte vy? Vzpomenete si, co jste dělali minulý leden?
Žádné komentáře:
Okomentovat