Máme Ondráše!

Tak ho máme, chlapáka našeho, a je nejlepší!

Narodil se v pondělí 18.9. ve čtyři ráno a po tom všem přenášení to bylo rychlé. 

K porodu mám jen to, že si to opravdu musí asi každý prožít sám, to se nedá popsat. Nemám žádné traumatické zážitky, vše proběhlo, tak jak jsem si přála, aniž bychom se o to nějak prali. Rodila jsem v porodnici v Hořovicích, paní doktorka, porodní asistentka i všichni s kým jsem se tam potkala byli skvělí a moc mi to celé ulehčili. Největší oporou pro mě byl ale drahý můj, protože bez něj bych porod asi nedala. Byla to týmová práce ;). Ale i tak pro mě byl porod neuvěřitelně vyčerpávající a fakt hodně bolestivý (na bolení já jsem cíťa).  A upřímně, když se Ondra narodil, byla jsem hlavně ráda, že je to za mnou a že vše dobře dopadlo. 

No a teď mám za sebou šestinedělí. Všem třem se nám povedlo spolu sžít a po krátkém okoukávání a zjišťování co a jak se asi i bezhlavě zamilovat. Dávám si na každý den malé výzvy, co spolu zvládneme a když se to povede, mám děsnou radost. Dny mi utíkají rychle a stejně tak Ondráš strašně rychle roste. A tak jak jsem se toho bála, tak mě to naše mimino a starání se o něj moc baví a užívám si každou minutu (hlavně ty v noci;) ). Je prostě náš a je nejlepší!